Read the Bible

¹ Na duchu jsem zlomen, m² Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím.³ Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním?⁴ Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš.⁵ Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak.⁶ Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.⁷ Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín.⁸ Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem.⁹ Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější.

¹⁰ Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.¹¹ Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.¹² Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko.¹³ I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách.¹⁴ Jámě řeknu: »Tys můj otec«, červům: »Matko má, má sestro.«¹⁵ Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří?¹⁶ Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme."