Read the Bible

¹ Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru.² Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka.³ Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce.⁴ Moudrosti řekni: "Jsi moje sestra", rozumnost nazvi svou příbuznou,⁵ aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi.

⁶ Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu⁷ a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum.⁸ Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu⁹ na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční.¹⁰ A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem.¹¹ Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání.¹² Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí.¹³ Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne:¹⁴ "Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby.¹⁵ Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla.¹⁶ Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla.¹⁷ Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí.¹⁸ Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním.¹⁹ Muž není doma, odešel na dalekou cestu.²⁰ Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku."²¹ Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla.²² Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání,²³ než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život.

²⁴ Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst.²⁵ Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést.²⁶ Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni.²⁷ Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.