Read the Bible

¹ Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?² Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:³ "Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme."⁴ Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.⁵ Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem:⁶ "Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!"

⁷ Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.⁸ Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.⁹ Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny."

¹⁰ Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země!¹¹ Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním.¹² Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!