Read the Bible

¹ Tehdy řekl učedníkům: "Není možné, aby pohoršení nepřišla, ale běda [tomu], skrze koho přicházejí.² Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl jednoho z těchto maličkých.³ Dávejte na sebe pozor. Kdyby však proti tobě zhřešil tvůj bratr, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu.⁴ A kdyby proti tobě zhřešil sedmkrát za den a sedmkrát za den by se k tobě obrátil se slovy: 'Je mi to líto,' odpustíš mu."⁵ Tehdy řekli apoštolové Pánu: "Přidej nám víry."⁶ Ale Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko, řekli byste této moruši: 'Vykořeň se a přesaď se do moře!' a poslechla by vás."⁷ "A kdo z vás, kdo má služebníka, který oře nebo pase, řekne mu, hned když se vrátí z pole: 'Pojď a posaď se za stůl'?⁸ Neřekne mu snad spíše: 'Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji, a potom budeš jíst a pít ty'?⁹ Děkuje snad tomu služebníku, že udělal to, co mu bylo nařízeno? Nezdá se mi.¹⁰ Tak i vy, když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: 'Jsme neužiteční služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.'"

¹¹ Stalo se pak, že cestou do Jeruzaléma procházel Samařím a Galilejí.¹² A když vcházel do jedné vesnice, setkalo se s ním deset malomocných mužů. Ti zůstali stát opodál,¹³ pozdvihli hlas a řekli: "Ježíši, mistře, smiluj se nad námi!"¹⁴ A když [je] spatřil, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím." A když šli, stalo se, [že] byli očištěni.¹⁵ Když pak jeden z nich uviděl, že je uzdraven, vrátil se a hlasitě oslavoval Boha.¹⁶ Padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samaritán.¹⁷ Ježíš pak odpověděl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde [je] tedy těch devět?¹⁸ Nenašel se [z nich nikdo], aby se vrátil a dal Bohu slávu, jedině tento cizinec?"¹⁹ A řekl mu: "Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila."

²⁰ Když se ho pak farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim a řekl: "Boží království nepřijde viditelně.²¹ Neřeknou: 'Hle, [je] zde' anebo 'Hle, [je] tam.' Pohleďte přece, Boží království je mezi vámi."²² Učedníkům pak řekl: "Přijdou dny, kdy zatoužíte uvidět jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte.²³ Tehdy vám řeknou: 'Hle, [je] zde' anebo 'Hle, [je] tam.' Neodcházejte ani [je] nenásledujte,²⁴ neboť jako blesk, který se zablýskne z jedné [krajiny] pod nebem, září až do druhé [krajiny] pod nebem, tak bude i Syn člověka ve svém dni.²⁵ Nejdříve ale musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen.²⁶ A jak bylo za dnů Noéma, tak bude i za dnů Syna člověka:²⁷ Jedli, pili, ženili se a vdávaly se až do toho dne, kdy Noé vešel do archy; a přišla potopa a všechny zahubila.²⁸ Také podobně, jako bylo za dnů Lota: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, stavěli;²⁹ ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil.³⁰ Právě tak bude v ten den, kdy se zjeví Syn člověka.³¹ Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral, a podobně, kdo na poli, ať se nevrací zpět.³² Pamatujte na Lotovu ženu.³³ Kdokoli by si chtěl zachránit duši, [ten] ji ztratí, a kdokoli by ji ztratil, [ten] ji obživí.³⁴ Říkám vám: v tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán.³⁵ Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.³⁶ Dva budou na poli; jeden bude vzat a druh³⁷ Odpověděli mu: "Kde, Pane?" Ale on jim řekl: "Kde [bude] tělo, tam se shromáždí orli."